Boston porazil Dallas ve třetím zápase finále NBA – 107:89
Boston Celtics upevnili vedení ve finálové sérii, když na hřišti soupeře rozdrtili Dallas Mavericks. Jayson Tatum zaznamenal 31 bodů, Luka Dončić odpověděl 27 body.
Boston rozdrtil Dallas ve třetím zápase finále NBA – 107:89
Hlavní událost
V noci na 4. února 2026 na palubovce American Airlines Center v Dallasu udělali Boston Celtics další sebevědomý krok k mistrovskému titulu, když rozdrtili domácí Dallas Mavericks 107:89. Tento výsledek umožnil „Celtům“ upevnit vedení ve finálové sérii na 3:0. Boston je tak jeden krok od zisku svého 18. mistrovství v historii NBA, což by byl absolutní rekord ligy.
Od prvních minut zápasu bylo jasné, že se Dallas nehodlá vzdát domácího utkání bez boje. Mavericks začali utkání velmi agresivně, chtěli využít výhody domácího publika a vrátit do série napětí. Boston však stejně jako v prvních dvou zápasech série prokázal neuvěřitelnou psychickou odolnost a schopnost zlomit průběh utkání. Zatímco v první čtvrtině hrály týmy prakticky vyrovnaně, již do velké přestávky začali Celtics vytvářet náskok, který se ve druhé polovině proměnil v drtivou výhru.
Klíčovou epizodou třetího zápasu byla dominance Bostonu ve třetí čtvrtině. Celtics vyhráli tuto část 34:23, což jim umožnilo odskočit na náskok, který Dallas nedokázal snížit. Obrana hostů fungovala bezchybně, nedovolila Lukovi Dončićovi a Kyriemu Irvingovi se rozběhnout, a útok pracoval jako seřízený stroj: Jayson Tatum a Jaylen Brown střídavě sbírali body a role podpůrných hráčů plnila své úkoly na sto procent.
Důležitým psychologickým momentem byl závěr zápasu, kdy Dallas podnikl poslední zoufalý pokus o comeback. Boston však odpověděl šňůrou 20:5, která definitivně odstranila všechny otázky o vítězi. Celtics prokázali mistrovský charakter: nezakolísali pod tlakem, nedovolili soupeři vrátit se do hry a klidně dovedli utkání k drtivému vítězství.
Po zápase hlavní trenér Celtics Joe Mazzulla přirovnal hru svého týmu k zápasu UFC. „Pokud jste někdy s někým bojovali a mysleli si, že právě zvítězíte, obvykle dostanete ránu. Čím blíže jste k tomu, abyste někoho porazili, tím blíže jste k porážce,“ prohlásil trenér a vysvětloval, proč se jeho tým ani na vteřinu neuvolnil, i když vedl s pohodlným náskokem.
Detaily a statistika
Konečné skóre zápasu bylo 110:100 ve prospěch Bostonu – přesně s tímto výsledkem utkání na American Airlines Center skončilo. Týmy předvedly rozdílnou efektivitu v útoku: Celtics proměnili 47 z 96 střel z pole (49% úspěšnost), zatímco Mavericks zasáhli koš pouze 37krát z 89 pokusů (42%). Rozdíl v trojkách také sehrál klíčovou roli – hosté proměnili 13 dálkových střel z 39 (33%), domácí pouze 9 z 32 (28%).
Jayson Tatum v tomto zápase zaznamenal 34 bodů, když proměnil 13 z 22 střel z pole (59,1 %) a 6 z 9 trestných hodů. Ke 34 bodům přidal útočník 3 doskoky a 4 asistence, čímž se stal skutečným lídrem útočné síly „Celtů“. Jaylen Brown, často označovaný za hlavního kandidáta na MVP finále, také předvedl vynikající výkon, když si připsal 39 bodů (11 z 21 z pole, 2 z 8 za tři body, 15 z 19 z čáry trestných hodů). Brown navíc zaznamenal double-double s 11 doskoky a 5 asistencemi a jeho ukazatel užitečnosti „plus/mínus“ byl fenomenálních +27.
Derrick White přidal k těmto výsledkům 17 bodů (6 z 13 z pole, 5 z 12 za tři body), 7 doskoků a 6 asistencí, a Jrue Holiday, navzdory skromným 6 bodům (2 z 12 z pole), byl cenný svou obranou a vůdčími schopnostmi. Zajímavé je, že v tomto zápase nehrál hlavní pivot Bostonu Kristaps Porziņģis, což donutilo tým přestavět obranné formace, ale Celtics se s tímto úkolem vypořádali skvěle.
U Dallas Mavericks byl hlavním střelcem opět Luka Dončić s 27 body. Slovinský superstar strávil na hřišti 42 minut a nasbíral klasický triple-double – ke svým bodům přidal 11 doskoků a 5 asistencí. Dončićova efektivita však nebyla vysoká: proměnil pouze 11 z 21 střel z pole (52,4 %) a 2 z 8 za tři body (25 %). Problémem pro Mavericks byl nedostatek podpory ze strany spoluhráčů – Kyrie Irving zaznamenal pouze 17 bodů při 6 zásazích ze 13 pokusů.
Jedním z hlavních příběhů zápasu byly Dončićovy problémy s rozhodčími. Ve 44. minutě hry, 4 minuty a 12 sekund před závěrečnou sirénou, obdržel slovinský rozehrávač šestý faul a opustil hřiště. Tato epizoda prakticky zabila poslední naději Dallasu na comeback. Navíc oba poslední fauly byly sporné a Dončić po zápase neskrýval své zklamání. „Nemohli jsme hrát fyzicky,“ prohlásil Slovinec. „Nevím. Nechci nic říkat. No tak, chlape.“
Kontext a význam
Vítězství ve třetím zápase posunulo Boston Celtics na pokraj historického úspěchu. Stav 3:0 ve finálové sérii znamená, že „Celtům“ zbývá k zisku mistrovského titulu už jen jedno vítězství. Je pozoruhodné, že v celé historii NBA se žádnému týmu nepodařilo smazat manko 0:3 v play-off. Dallas se ocitl v psychicky zdrcující situaci – i kdyby Mavericks vyhráli čtvrtý zápas, což by už byl výkon, museli by vyhrát ještě tři zápasy v řadě, z nichž tři by se potenciálně hrály v Bostonu.
Hlavním faktorem úspěchu Celtics v této sezóně byla synergie dvou lídrů – Jaysona Tatuma a Jaylena Browna. Po prvním finálovém zápase se hlavní trenér Dallasu Jason Kidd pokusil zasít rozkol v táboře soupeře, když prohlásil, že nejlepším hráčem Bostonu je Brown, nikoli Tatum. Tento psychologický trik však nevyšel: hráči Celtics byli nad jakýmikoli intrikami. Ve třetím zápase duo „Jayů“ dohromady nasbíralo 61 bodů ze 110 týmových (více než 55 %), a to nikoli na úkor jeden druhého, ale vzájemnou spoluprací a doplňováním.
Dalším velmi důležitým aspektem byla obrana Bostonu, která dominovala i bez zraněného pivota Kristapsa Porziņģise. Lotyš vypadl ze sestavy před finále a mnozí odborníci předpovídali Dallasu výhodu v podkošovém prostoru. Celtics však přestavěli svou obranu a ukázali, že jsou schopni zastavit jakéhokoli soupeře i bez klíčového „blokaře“. Joe Mazzulla dokázal vybudovat systém, ve kterém je každý hráč, včetně rozehrávačů Derricka Whitea a Jrue Holidayho, schopen pomáhat v obraně a blokovat střely.
Konečně nelze nezmínit kontext historického dědictví. V současné době mají Boston a Los Angeles Lakers po 17 mistrovských titulech – to je absolutní rekord NBA. Pokud Celtics vyhrají finále 2026, stanou se jedinými lídry v počtu mistrovství v historii ligy. Pro franšízu, která naposledy získala titul v roce 2008, by to byl triumf po dlouhé, téměř dvacetileté přestávce, a stal by se důstojnou korunou práce generálního manažera Brada Stevense, který sestavil tuto nejsilnější sestavu.
Co dál / Oznámení příštího zápasu
Čtvrtý zápas finálové série mezi Dallas Mavericks a Boston Celtics se uskuteční na stejné palubovce American Airlines Center v Dallasu v noci z 5. na 6. února 2026. Pro domácí tým bude mít tento zápas charakter „život nebo smrt“ – vítězství jim umožní pokračovat v boji a přenést sérii zpět do Bostonu, zatímco porážka znamená konec sezóny a mistrovský titul pro „Celtů“.
Dallas musí vyřešit několik kritických problémů. Zaprvé je nutné přehodnotit taktické schéma hry v útoku. Ve třetím zápase se Mavericks příliš spoléhali na izolace Dončiće, zatímco spoluhráči včetně Kyrieho Irvinga nedostávali v klíčových okamžicích dostatek míče. Irving, který by měl být druhým nejlepším střelcem, zaznamenal pouze 17 bodů, což je na boj s útokem Bostonu zjevně málo.
Zadruhé musí Jason Kidd najít způsob, jak zmírnit tlak na Dončiće v obraně. Celtics na Slovince aktivně „loví“ v každém pick-and-rollu, čímž ho nutí utrácet energii na obranu. To se odráží v jeho hře v útoku a také vede k faulům, jak se stalo v závěru třetího zápasu. „Nese obrovskou zátěž v útoku a oni ho využívají v každém pick-and-rollu a izolaci,“ komentoval Kidd. „Potřebujeme, aby si mohl v útoku odpočinout, zatímco ostatní převezmou hru na sebe.“
Boston se naopak pokusí uzavřít sérii již v Dallasu. Pro Celtics je kriticky důležité nedovolit soupeři uvěřit si. Psychické nastavení týmu Joea Mazzully bude mít obrovský význam. „Musíme dál bojovat,“ prohlásil Jayson Tatum po třetím zápase. „Nemůžeme polevit.“ Historie zná případy, kdy týmy prohrály sérii po stavu 3:0 (v jiných sportech), a Boston nepřipustí myšlenku, že by finále bylo již vyhráno.
— Editorial Team